Ještě minulá generace dětí zpravidla běžně chodívala ven, kde si hráli na policajty a zloděje, stavěli hrady z písku nebo se proháněla na koloběžkách nebo kolech. Ovšem již v té době bylo znát, že některé děti příliš venkovním hrám neholdují a raději dávají přednost těm počítačovým. V té době to ale nebylo nic hrozného. Za to dnes už na hrát si na dvoře nebo na ulici dítě prakticky neuvidíte. Skoro všechny jsou zalezlé doma u počítačů nebo konzolí. Na jednu stranu je dobré, že se dokáží tak rychle sžít s moderními technologiemi, na stranu druhou ale mají méně pohybu.
Možnost výběru
Kdysi navíc nebyl ani zdaleka tak široký výběr her jako je dnes. V současnosti si můžete vybrat z celé řady titulů. Měsíčně vyjdou desítky, ne-li až stovky titulů, z nichž alespoň dobrá třetina patří mezi ty dobré. To dokáže udržet u počítače i dospělého člověka, natož pak puberťáka, či mladší dítě. Samotné hraní samozřejmě nemusí škodit, právě naopak. Dítko se tak například může zlepšit v angličtině, což je rozhodně pozitivní jev. Většina titulů k nám stále totiž přichází bez české lokalizace, a tudíž musí dítko, chce-li hře porozumět, vyvinout trochu úsilí a občas zalistovat ve slovníku. Takto se naučí cizí řeč daleko lépe než standardní cestou ve škole.
Budoucí práce?
Když pořídíte svému dítku počítač, je jasné, že ho bude používat hlavně k hraní, alespoň tedy ze začátku. Ovšem nikde není řečeno, že ho hry nechytnou natolik, že se jejich výrobou bude chtít jednou v budoucnu živit. Nejen vývojář začínal právě takto a v tomto byznysu jsou obrovské peníze. Herní průmysl je dnes daleko větší než ten filmový, což bylo ještě na konci minulého století nemyslitelné. A navíc se pořád rozrůstá, tudíž je možné, že domnělá závislost vašeho dítěte může nakonec vést i k jeho kariérnímu rozvoji a zbohatnutí. Samozřejmě, že se nic nemá přehánět, ale občas pustit svého uličníka k počítači určitě můžete.